Aktuality

Mitchell Hoffman: Lidé často podceňují, jak velký dopad má i malý dar

Absolvoval magisterský program genderová studia na Fakultě humanitních studií. Jako student ze zahraničí na vlastní kůži prošel nástrahami, které musí člověk překonat po příjezdu do cizí země. Američan Mitchell Hofmann v České republice zůstal a rozhodl se, že pomůže dalším zahraničním studentům, aby jejich studium na Univerzitě Karlově nelimitovaly finanční potíže.

Díky daru Mitchella Hoffmana jsme odstartovali Fond pro mezinárodní studující.

Co vás osobně vedlo k rozhodnutí podpořit Fond pro mezinárodní studující na Univerzitě Karlově? Jaké byly vaše motivace?

Mou hlavní motivací bylo napojení na studijní program Gender Studies. Zároveň se pomáhám se seznamovacími akcemi pro nově příchozí studenty: provázím je po univerzitě a jsem jim k dispozici jako kontaktní osoba ještě před zahájením studia.

Dozvěděl jsem se o rostoucích nákladech na školné pro zahraniční studenty na Univerzitě Karlově a vnímal jsem to jako příležitost pomoci vrátit studium do sféry reálných možností pro více lidí. Pro lidi, jako jsem já, kteří chtějí studovat v zahraničí a dělat něco smysluplného, co by ve své domovské zemi třeba neměli možnost uskutečnit. Zároveň jsem chtěl vytvořit něco, co bude mít trvalý odkaz.

Vzdělání je jednou z nejdůležitějších věcí, které můžete v životě získat. Mění způsob, jak přemýšlíte, jak se díváte na svět i jak jednáte s ostatními. Umožňuje vám přispívat k tvorbě nového poznání. A já chci, aby tuto příležitost měli i další lidé.

Proč je podle vás důležité, aby české univerzity aktivně podporovaly zahraniční studenty? Zmínil jste propojení a vzájemné obohacování skrze znalosti. Jaké další klíčové přínosy internacionalizace považujete ze své zkušenosti za nejvýznamnější?

Pro globální akademickou komunitu je důležité, aby přechody mezi zeměmi byly co nejplynulejší, aby studenti mohli svobodně sdílet myšlenky a pohybovat se mezi jednotlivými studijními programy. Díky tomu vznikají příležitosti založené na udržitelnosti daného programu, nikoli omezené finančními možnostmi, národní politikou nebo hranicemi, které podobnou výměnu narušují.

Důležité je to i pro české univerzity, protože jim to umožňuje získávat talentované lidi ze zahraničí, které by jinak nemusely oslovit. Současně to prospívá i budoucím zahraničním studentům, kteří díky tomu získávají příležitosti, k nimž by se jinak nemuseli dostat.

Domnívám se, že větší míra internacionalizace je v zájmu všech. Místní veřejná instituce může zůstat silná a živá, aniž by omezovala své studentstvo pouze na místní uchazeče nebo jen na ty, kteří mají dostatečné finanční prostředky. Jinak hrozí, že se příliš uzavře do sebe a omezí příležitosti na obou stranách.

Co pro vás osobně znamená být součástí něčí vzdělávací cesty, i když se s daným člověkem možná nikdy nesetkáte? Co byste vzkázal těm, kteří z vaší podpory budou v budoucnu čerpat?

Doufám, že budou moci dělat to, co skutečně chtějí, bez ohledu na okolnosti. A přeji jim, aby měli odhodlání věnovat se něčemu, co je pro ně vnitřně důležité a hodnotné.

To, zda jste zapsáni v univerzitním programu, nebo ne, samo o sobě neurčuje, zda jste studentem. Studium vám však pomáhá získat přístup ke zdrojům a uznání pro práci, kterou děláte. To, že jsem absolvoval, neznamená, že jsem přestal studovat, učit se nebo vytvářet nové poznání.

Ani to, že nepublikujete, nejste oficiálně součástí projektu nebo nenavštěvujete kurz, nečiní vaše znalosti méně hodnotnými. Když je však sdílíte, když mohou být publikovány, stát se součástí vašeho studia nebo profesní dráhy, tehdy mohou přispět ke změně společnosti k lepšímu.

Jako člověk, který vstoupil do nového akademického, ekonomického i sociálního prostředí, s jakými největšími výzvami jste se jako zahraniční student v České republice setkal? A čeho byste si přál, aby vaše podpora pomohla dosáhnout?

Moje osobní cesta se pojí s řadou výzev. Některé byly specifické pro mě, jiné sdílí většina zahraničních studentů. Jednou z hlavních byly finanční limity. Musel jsem žít s velmi nejistým a křehkým rozpočtem a neustále přemýšlet o tom, co si mohu dovolit.

Studijní stipendium znamená žít v určitém finančním rámci a zároveň si udržet potřebnou úroveň studijních výsledků, abyste o podporu nepřišli. Pokud ji ztratíte, nevíte, odkud přijde další. To vytváří trvalý stres a úzkost, a když na to musíte myslet neustále, není to ideální prostředí pro intelektuální práci ani pro využití toho, co jste se naučili.

Existují také kulturní a jazykové bariéry. Když se přestěhujete, zvláště do jiné země, často nemáte žádné kontakty, nikoho neznáte a musíte začínat od nuly. Může to být příležitost, ale zároveň nevíte, jak fungují instituce, kde hledat pomoc nebo jaké jsou požadavky. I velmi jednoduchá věc se pak může stát zásadní komplikací.

Když máte pocit, že neexistuje jasné řešení, nebo si nejste jisti, jak ho najít, a musíte jednoduše udělat skok do neznáma, vytváří to míru nejistoty, které bych studenty rád ušetřil. Mnozí těmto výzvám čelí poprvé právě v období, kdy by se měli soustředit na něco jiného – na studium.

Také se mi nelíbí představa, že finanční stabilita, duševní pohoda a sociální začlenění jsou v rozporu se studiem. Naopak by měly být v souladu a vzájemně se podporovat. A věřím, že to možné je.

Doufám, že program, jako je Fond pro mezinárodní studenty, může studentům nabídnout potřebnou podporu a úlevu, aby měli prostor soustředit se a motivovat, docházet do výuky, plnit studijní povinnosti a aktivně se zapojovat, aniž by museli neustále řešit vše ostatní.

V Nadačním fondu získáváme podporu především od velkých dárců, například firem, a zároveň chceme více zapojit i menší dárce, jako jsou absolventi a široká veřejnost. Co byste jim řekl, abyste je povzbudil k podpoře? A myslíte si, že v době klesajícího veřejného financování vysokých škol může společnost jako celek pomoci budovat a udržet odolnější vzdělávací systém?

To je složitá otázka. Myslím si ale, že obyčejní lidé mají společně ve skutečnosti velkou sílu. A to může mít ještě větší význam, když se rozhodnou něco podpořit. Nejen prostřednictvím tlaku na vlády, ale i svými vlastními příspěvky.

Lidé často podceňují, jak velký dopad může mít i velmi malá částka. Drobné projevy laskavosti a malé příspěvky mohou mít dlouhodobý účinek, zvlášť když se postupně sčítají napříč velkým počtem lidí.

Myslím, že většina lidí podporuje myšlenku silného a odolného vzdělávacího systému, nebo alespoň chápe přínosy vzdělané společnosti a dostupného vzdělání. Pokud si však dostatečně neuvědomují hlubší problémy, nemusí vnímat naléhavost situace ani to, jak důležité je jednat a přispět.

Autorka: Lucie Dvořáková

Fond pro mezinárodní studující

Chcete i vy podpořit další zahraniční studenty a studentky? Přispějte na Fond pro mezinárodní studující. Každý dar pomáhá.

Děkujeme.