Účelem Fondu prof. Krombholze je v první fázi revitalizace hrobu tohoto významného představitele Univerzity Karlovy a důstojné uchování místa jeho posledního odpočinku jako významné památky spjaté s historií UK.

Díky Vašim příspěvkům budeme moci zajistit vlastní rekonstukci hrobu i následnou péči o jeho stav a důstojnou propagaci.

V další fázi fungování fondu je v plánu podpora aktivit spjatých s 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy.

Jak můžete fond podpořit?

Přispět můžete přímo na účet Fondu prof. Krombholze: 20521962/0800.

Do poznámky, prosíme, nezapomeňte uvést Váš e-mail, abychom Vám mohli zaslat potvrzení o daru pro daňové účely.

Profesor Julius Vincenc von Krombholz

Julius Vincenc von Krombholz (1782 - 1843) patřil k výrazným osobnostem Univerzity Karlovy a k mezinárodně uznávaným lékařům a vědcům své doby. S pražskou univerzitou spojil velkou část svého profesního života a v roce 1831 stanul v jejím čele jako rektor. Jeho mumifikované srdce je dodnes uloženo na I. interní klinice Univerzity Karlovy jako vzácná památka.

Po absolvování lékařské fakulty UK se zapojil do výuky i odborné praxe a postupně se vpyracoval na profesora patologie a soudního lékařství. Působil na anatomickém ústavu i jako uznávaný praktický lékař a chirurg. V letech 1825–1836 vedl I. interní kliniku ve Všeobecné nemocnici v Praze, kde je dodnes považován za jednu z nejvýznamnějších osobností kliniky.

Výrazně se angažoval také v období napoleónských válek a cholerové epidemie, kdy organizoval péči o nakažené. Byl lékařem, který vnímal medicínu nejen jako vědeckou disciplínu, ale i jako veřejnou službu – podporoval vzdělávání studentů, zakládal odbornou knihovnu a podílel se na vzniku nadace určené k léčbě nemajetných posluchačů. Jeho působení tak zanechalo stopu nejen v univerzitních strukturách, ale i v každodenním životě studujících. Za své lékařské a pedagogické zásluhy byl povýšen do šlechtického stavu.

Ukázka z knihy profesora Krombholze.

Zvláštní místo v Krombholzově odkazu zaujímá jeho vědecká práce v oblasti mykologie. S mimořádnou pečlivostí studoval houby a jejich účinky na lidské zdraví. Údajně prověřil jedlost a nejedlost 1700 druhů hub. Výsledkem byla rozsáhlá a bohatě ilustrovaná publikace s názvem Věrná vyobrazení a popisy jedlých, škodlivých a podezřelých hub (v originále Naturgetreue Abbildungen und Beschreibungen der essbaren, schädlichen und verdächtigen Schwämme). K výzkumu ho přivedly otravy houbami, jimiž se zabýval jako soudní lékař. Jeho odborný i lidský odkaz zůstává trvale spjat s historií Univerzity Karlovy.